Zemětřesení na Islandu

|15:59| Jak asi většina z vás ví, včera nám tu zemětřesení trošku zatřáslo kostma. V jihoislandském městě Selfoss včera někdy před čtvrtou odpoledne dosáhl otřes 6.1 stupně na Richterově škále. Bifröst je naštěstí od Selfossu celkem daleko (asi 100+ km), takže se otřesy, které vyvolal pohyb zemských desek 10km pod povrchem, cestou celkem umírnily a podle odhadů se zde jednalo o cca 3.1+ Richtera. Nikomu se prý naštěstí nic nestalo, popraskala tam jen silnice a myslím, i pár domů, bohužel včetně nemocnice.

Mapa zemětřesení

Zelené hvězdičky jsou defakto epicentrum, Bifröst jsem přibližně odhadl a označil křížkem.

Zemětřesení na Islandu, BBC video

(nevíte jak snadno přidat titulky do videa, mohl bych to zkusit přeložit)
titulky via dotSUB.com

přidejte svůj komentář (0)

Island: Koncentrace prasat

|16:21| Dnes mi v RSS čtečce přistál článek Reflexu o Islanďanech "Incestem ke kráse a lásce" (už ten název mě mohl varovat). Iva Skochová (autorka textu) se zmiňuje o celonárodní Knize Islanďanů - genealogické databázi, ve které drtivá většina Islanďanů snadno zjistí jak moc jsou si příbuzní např. se svou novou přítelkyní.
Ísak mi říkal, že když vezmete dva náhodné Islanďany a kouknete do Íslendingabók, tak je běžné, že najdete v alespoň sedmé generaci společného předka.. celkem děsivá představa, nepřijde vám?
Článek také informuje o nové studii Live Science, podle které může být bližší genetická podobnost výhodou - příliš vzdálené rody/geny nemusí být kompatibilní a výsledkem je nižší porodnost.
Ve článku je splácané taknějak do sebe to co spolu moc nesouvisí - podle autorky tato snaha o zachování geneticky slučitelného národa může být důvod proč se Island brání imigraci a EU: "nechtějí si na své teritorium pustit nekompatibilní, ošklivé a jinak nežádoucí geny".
Připadá mi to jako míchání jablek a hrušek dohromady. Nehledě na to, že podle únorového průzkumu deníku Fréttablaðið většina Islanďanů je PRO vstup do EU. A imigraci se snad brání většina států - a zvlášť ty malé. (Poznámka o imigraci: Největší minoritou jsou tu Poláci (asi 2,7% populace) a cizinci se podílí na cca 7 % celkového osídlení.)
Na článku mě asi nejvíc pobavila citace Islanďanky Silvíe (vdané za vzdálenejšího bratrance): "Na Islandu uvidíš největší koncentraci krásných lidí na světě." Jsem tu víc než měsíc a řekl bych, že krásné lidi bych spočítal na prstech jedné ruky.
Daleko přínosnější a zábavnější, než samotný článek, je diskuze pod článkem, vřele doporučuju. Až na pár výjimek velká sranda :)

Zpět k tématu (názvu tohoto článku). Podle "genetičky" Silvíe je Island koncentrací nejkrásnějších lidí na světě. Má zkušenost je bohužel trošku jiná. Spíš než o národ krasavců bych se nebál říct, že se jedná o národ prasat. A to zrovna nemyslím Bónus prase, které mimochodem vypadá jak kdyby právě dokončilo další láhev Brennivínu. Alespoň tady v Bifröstu to místy vypadá jak někde na špatně vedené skládce.
Nechci tady jen tak vzdychat nad tím, jak je u nás v domě stále cítit prapodivný zápach, přestože se snažím velmi často větrat, nad tím, že pokud nevynesu přeplněný koš, tak zůstane v kuchyni dalších několik dní, což odéru v domě moc nepomůže. A vyprávění o ledničce nechci ani začínat - taky příběh se smutným koncem..
V posledních pár dnech mě víc rozčiluje, že po přípravě jídla většinou mých flatmate (spolubydlících) to v kuchyni vypadá vždy jak po několika denním intenzivním boji, ve kterém přišel o život minimálně jeden lední medvěd a tři ovce (usuzuji podle bordelu) - boj na život a na smrt. Všude najdete zbytky (ať syrové nebo tepelně upravené), drobky, volně ložené obaly a krabice (mražená pizza, rybí prsty, prostě co je zrovna v mrazáku a nadělá bordel) apod.
Jak jsem před pár dny říkal Kubovi - nepřijel jsem sem uklízet. Bohužel, než si můžu udělat něco k jídlu, tak musím uklidit v kuchyni. Pokaždé. A druhé bohužel - když skončím, tak zas po sobě uklidím, což je evidentně práce navíc a naprosto zbytečná. Předevčírem jsem po večeři uklidil a Laurusovi stačilo jen 140 vteřin na to, aby linku uvedl do původního stavu. Doteď přesně nechápu jak se mu při rozpékání mražených toustů v horkovzdušné troubě podařilo zmáčet linku, ušpinit dva nože a struhadlo na sýr, navíc v tak rekordním čase. Nic z toho bych tu asi nepublikoval, kdybych nevěděl že u Jany v domě je to naprosto stejné.
Poslední kapkou byly včera tašky s odpadky, které vítr od vedlejšího domu odfoukl k nám na verandu. Decentně jsem je dostrkal zpět ke správným dvěřím a doufal, že je dojdou vyhodit, protože tam nejsou první den. Dnes kvůli větru jedna z tašek povolila, takže máme na verandě a v okolí domu asi tři zauzlované tašky s odpadkama a obsah půlky jedné takové je dekorativně rozprostřené po okolí. Smutné na tom všem je, že mezi poházenými odpadky jsem zahlédl použitou injekční stříkačku. To, že je za domem školka nechci snad ani připomínat.

Nevím, kde se to v nich bere, asi to mají v genech ;)

přidejte svůj komentář (3)

Články na blog

|20:24| V posledním týdnu jsem naprosto zklamal sám sebe a to hned několikrát. Ztrácím čas u zbytečností a nestíhám psát nové články pro můj blog. Mám rozepsanou minulou sobotu, kdy jsme byli v Modré laguně, ale nejsem schopný to doťuknout. Krom toho mám polopřipravené povídání o islandském skyru, něco o koncertu v Organu v Reykjavíku na kterém jsem byl s Auður, o fotosoutěži Skandinávského domu, do které jsem se přihlásil a taky něco o tom, jak jsem opět mírně rozčarovaný z toho, že je opět něco jinak než bylo slíbeno - mění se nám learning agreement (studijní podmínky, předmět). A velká novina je moje/naše dvojí/trojí stěhování, které bych vážně chtěl požádně rozepsat..
Bohužel moje zaneprázdněnost nemá žádné reálné/přesné opodstatnění (necháme-li stranou mou lenost), škola ještě nezačala..
Jedna pozitivní zpráva ze dneška - Michal mě informoval, že jeho bratr a mamka našli tento blog, když hledali něco jako bifrost island :) tak aspoň, že mě vyhledávače začínají oceňovat :)
Také bych chtěl upozornit na velmi příjemnou komentářovou diskuzi s Mari a Jiříkem ohledně poslední párty tady v Bifröstu, která stojí za přečtění :) À propos, zatim komentují jen Mari (která během posledních pár měsíců vystřídala asi milion designu svého blogu) a Jirka, tak se prosím také zapojte, ať si tu nepřipadám tak sám, děkuju :) Třeba mě komentáře namotivují k sepsání všeho o čem jsem tu dnes mluvil ;)

přidejte svůj komentář (2)

Čtvrteční Bifröst party

|15:40| Během posledních několika dní, zvlášť o víkendu, se stala ukrutná spousta věcí, které stály za to prožít :) Do sbírky mi přibylo několik desítek fotek a doufám, že na nich nevypadám jako Robocop příliš často, ale abych to vzal popořádku.

Kaffihús

Poslední Bifröst partý se opravdu velmi vydařila, přestože, jak jsem se dozvěděl až později, Islanďani si z akcí moc nepamatují, takže navázat nová přátelství na párty je defakto nemožné. Prostě druhý den nevědí co pili, s kým mluvili, co dělali, kde tančili. To, kam šli spát usuzují až podle toho, kde se následně probudí. Alespoň takhle mi to bylo popsáno a podle toho co jsem viděl, se to alespoň tady v Bifröstu nebezpečně blíží pravdě :)
V kaffihúsu (místní kavárna), kde se párty konala, se Jana chopila příležitosti a začala tam dělat servírku :) Samotná párty začala někdy kolem 22h a já s Michalem jsme tam byli v půl dvanácté jako na koni (přestože jsem Jardovi slíbil, že tam budeme už v deset, takže když jsme ve 23:30 dorazili, už tam nebyl - ale to je zas jiný příběh..). Bohužel jsem celkem solidní pako a přestože jsem si speciálně kvůli pobytu na Islandu zařizoval účet v mBank, abych měl platební kartu s výběry z bankomatu v zahraničí zdarma (a stálo mě to dost nervů, když mi málem nepřišla karta v čas - opět jiná story..), tak jsem musel vybrat peníze z účtu z eBanky, protože jsem si do mBanky nepřevedl dost peněz :( Když jsme se pak tedy po chvilkovém boji s bankomatem dostali k tomu, že jsem vybral peníze, které jsou mimochodem celkem zvláštní, tak nás slečna u vchodu zkásla, orazítkovala a pustila dovnitř.

Většinu večera jsem strávil postáváním u baru a klábosením s Michalem nebo Ísakem, což bylo bylo docela fajn. Občas někdo zjistil, že jsme cizinci a noví, tak se přišel seznámit a případně přivedl po chvilce dalšího kamaráda/kamarádku. Chvílemi jsem nebyl daleko od toho, abych si na krk pověsil cedulku NEKRMIT, protože to bylo opravdu jak na exkurzi v ZOO: "Jééé, hele, tohle je ten vzácnej druh českýho studenta, to nám tady ve volný přírodě moc nežije, pojďte se všichni podívat!" Jen jsem měl divný pocit, že jsem na špatný straně mříže, znáte to..
Pitím večera byl jakýsi pokus o punč, který byl hnusný hned z několika důvodů. Za prvé byl strašně sladký, za druhé - "vylepšovali" to mátou - která byla značně unavená a pořád plavala na hladině, za třetí - nebyl v tom téměř žádný alkohol. Když si představíte sklenku neakloholického mojita, ve které někdo rozpustil sáček super sladkých rybízových Bomparů, tak se celkem reálně přiblížíte fialovému čemusi, co jsem ten večer ochutnal. Jediná pozitivní věc na tom "punči" byla cena. To byl pravděpodobně i jediný důvod proč to mělo ten večer takový úspěch, protože 250 ISK je zhruba 40% o proti ceně za obyčejné islandké pivo, o jehož kvalitách vzhledem k českým pivům by šlo s úspěchem vést dlouhou debatu..
Michal měl u sebe naštěstí lahvičku s českou slivovicí, tak jsme si ten punč trošku okořenili. Abych se dostal přes vrstvu máty na hladině "punče", vzal jsem si brčko a pak se to už jakž takž dalo. Celkem se s Michalovo 50 - 55% slivkou slavil úspěch, protože alkohol nad 38% se na Islandu prý snad ani neprodává, takže zvědavci, kteří chtěli ochutnat se našli :)
Během večera se zpívalo, protože karaoke je tu celkem populární zábava. Nějak jsem se tomu nechtěl a priori bránit, ale nikdo nás ke zpěvu nevyzval, tak jsem se nikam necpal ;) I bez mé účasti bylo před mikrofonem stále plno, tak si myslím, že nebylo potřeba pokazit tak příjemný večer mým zpěvem :))
V jednu hodinu nás začali pomalu vyhazovat, že zavírají.. Celkem brzo na můj vkus a příchod, ale co se dalo dělat. Když nás slečna v půl druhé začala opět, tentokrát už více rázně, vytlačovat od baru, tak jsem zaslechl, že prodej alkoholu po jedné v noci je nelegální. Připadá mi to jako blbost, zvlášť po zkušenostech z Reykjavíku, ale což, třeba to platí jen pro kavárny a restaurace a barů ve městech se to netýká.

Afterparty

Ve dvě hodiny jsme byli snad už všichni venku :) Než jsem se stačil rozkoukat, tak mi můj nový kamarád z města Akureyri Sigurjón, zvaný Sisi, začal vysvětlovat, že jdeme k někomu na afterparty. Ani jsem se nestačil zeptat kam a přiběhla slečna a prapodivnou češtinou povídá "Dobrýten, já jmenujíté Árný nanna", potřásla mi rukou a opile se usmála, ještě asi třikrát to celé zopakovala, chvilku poskakovala kolem Sisiho a pak s pokřikem "Nasechladou" zmizela kdesi v davu, uff.
Sisi mě dovedl do apartmentu, kde duněla hudba a v místnosti, kde obvykle bydlí dva lidi tančilo půl tuctu nadšenců. Další postávali všude kolem a akčně si pořád něco vykládali. Na posteli tam ležela slečna, kterou jsem zaregistroval už v kaffihúsu, když se při zavíračce snažila elegantně seskočit ze stolu na kterém se předtím opíjela. Bohužel byla už tak nametená, že ji nějak sklouzla noha a lodička z nožky, že sebou naprosto neelegantně řízla o podlahu. Jak tam tak seděla na zemi, ladnou a botku měla obtočenou kolem palce u nohy, čekala, že ji někdo zvedne. Po chvilce ji opravdu začali chlapci zvedat a pravděpodobně ji donesli na afterparty, protože si neumím přestavit, že by to došla sama. Obzvlášť, když afterparty byla v prvním patře. Pro slečnu byl evidentně problém vlastní podpatek, natož schodiště..
Slečna ležela na posteli a naprosto tupým pohledem bloudila po místnosti (možná bych měl říct "tupým a opilým pohledem", protože slečna nevypadala moc jako studijní typ ;)). Já jsem se mezitím dal do řeči se Sandrou, které před pár dny sebrali řidičák, po té co ji chytli policajti nacucanou jak houbu, a s Bjarney, která mě sama oslovila už v kaffihúsu a když pak odcházela z afterparty, tak mě pozvala na kafe. Abych předešel faux pas, stočil jsem promptně hovor na její dvě děti, na svou rodinu a Kubu :) Pochopila rychle, nicméně na kafi trvala..
Během večera jsem se po vzoru minulého víkendu v Reykjavíku seznamoval jak o zlatý vidle :) Nicméně žádný z mých nových kamarádů (jo a dvou slečen, které mi nabídli výuku islandštiny), kteří si mě přidali i na MSN, se ještě neozval :) Oni si zkrátka (radši) vůbec nic nepamatují..

přidejte svůj komentář (13)

Bifröst, Island

|15:56| Tak už jsem se tu na Islandu trošku porozhlédl, udělal včera pár fotek a dneska jsme byli nakupovat v Bónusu ve městě Borgarnes (zobrazit na mapách Google)

Bónus je v podstatě Penny, hlavní značkou je totiž Euroshopper. Aktuální kurz je 100 ISK = 22 CZK, takže pro rychlý přibližný přepočet stačí vydělit cenu pěti.

Vezl nás exchange student, který nevím jak se jmenuje. Je to Španěl, kterému tu občas říkají Captain Bónus. Je docela fajn, jen ulítává na mexických "dechovkách" a vůbec hudbě z Mexica, takže je to taková taková vtělená alma mexicana převlečená za Španěla :)
Udělal jsem takový base nákup: olej, brambory, tousťák, sůl, čaj, skyr (něco jako tvarohový jogurt - místní dobrota), nějakou čerstvou a mraženou zeleninu, šunku, sušenou rybu - jsem zvědavej jak chutná, v průvodci co jsem dostal od Mari píšou, že je moc dobrá, tak uvidíme.
Koupil jsem taky vajíčka, ale při přepočtu mě málem švihlo, šest jich stálo 259 ISK, což je asi 9,50 CZK za jedno.. no fuj.. Mají tady mléko jen v 1,5 litrových krabicích, 3,9% tuku je označeno jako normální a to s 1,5% je už má označení light :) V ČR je tučné "jen" s 3,5% a light má myslím 0,1% ne? Myslim, že mi nákup chvilku vydrží a cena je celkem příznivá 4 110 ISK - čekal jsem to daleko, daleko horší. Jen jsem pak zapomněl koupit nějaký ty cornflakes, abych měl co snídat. Naštěstí je jeden obchod i přímo tady v kampusu Bifröst. Je sice dražší jak nás všichni opakovaně varují, ale jedny vločky mě snad nezrujnujou a co má taky člověk dělat, když je Bónus 30 kilometrů daleko :)
Koupil jsem ti taky víno.. mno, nejlevnější lahev mají za 990 ISK (cca 215 CZK). Je tu totiž státní monopol na prodej alkoholu a je to taky pekelně zdaněné (24,5%). Alkohol se prodává snad jen v šesti obchodech na celém Islandu. To není jak v ČR, kde Chino prodávají cigarety, hrušky a chlast společně s jízdenkama na MHD :)
Vyfotil jsem svůj současný domov zevnitř a z kuchyně přes okno kočku od sousedů :) Vzhledem k letnímu času v ČR je posun dvě hodiny. Islanďani mají stále stejný čas, nikdy ho neposouvají :)

přidejte svůj komentář (3)