Čtvrteční Bifröst party

|15:40| Během posledních několika dní, zvlášť o víkendu, se stala ukrutná spousta věcí, které stály za to prožít :) Do sbírky mi přibylo několik desítek fotek a doufám, že na nich nevypadám jako Robocop příliš často, ale abych to vzal popořádku.

Kaffihús

Poslední Bifröst partý se opravdu velmi vydařila, přestože, jak jsem se dozvěděl až později, Islanďani si z akcí moc nepamatují, takže navázat nová přátelství na párty je defakto nemožné. Prostě druhý den nevědí co pili, s kým mluvili, co dělali, kde tančili. To, kam šli spát usuzují až podle toho, kde se následně probudí. Alespoň takhle mi to bylo popsáno a podle toho co jsem viděl, se to alespoň tady v Bifröstu nebezpečně blíží pravdě :)
V kaffihúsu (místní kavárna), kde se párty konala, se Jana chopila příležitosti a začala tam dělat servírku :) Samotná párty začala někdy kolem 22h a já s Michalem jsme tam byli v půl dvanácté jako na koni (přestože jsem Jardovi slíbil, že tam budeme už v deset, takže když jsme ve 23:30 dorazili, už tam nebyl - ale to je zas jiný příběh..). Bohužel jsem celkem solidní pako a přestože jsem si speciálně kvůli pobytu na Islandu zařizoval účet v mBank, abych měl platební kartu s výběry z bankomatu v zahraničí zdarma (a stálo mě to dost nervů, když mi málem nepřišla karta v čas - opět jiná story..), tak jsem musel vybrat peníze z účtu z eBanky, protože jsem si do mBanky nepřevedl dost peněz :( Když jsme se pak tedy po chvilkovém boji s bankomatem dostali k tomu, že jsem vybral peníze, které jsou mimochodem celkem zvláštní, tak nás slečna u vchodu zkásla, orazítkovala a pustila dovnitř.

Většinu večera jsem strávil postáváním u baru a klábosením s Michalem nebo Ísakem, což bylo bylo docela fajn. Občas někdo zjistil, že jsme cizinci a noví, tak se přišel seznámit a případně přivedl po chvilce dalšího kamaráda/kamarádku. Chvílemi jsem nebyl daleko od toho, abych si na krk pověsil cedulku NEKRMIT, protože to bylo opravdu jak na exkurzi v ZOO: "Jééé, hele, tohle je ten vzácnej druh českýho studenta, to nám tady ve volný přírodě moc nežije, pojďte se všichni podívat!" Jen jsem měl divný pocit, že jsem na špatný straně mříže, znáte to..
Pitím večera byl jakýsi pokus o punč, který byl hnusný hned z několika důvodů. Za prvé byl strašně sladký, za druhé - "vylepšovali" to mátou - která byla značně unavená a pořád plavala na hladině, za třetí - nebyl v tom téměř žádný alkohol. Když si představíte sklenku neakloholického mojita, ve které někdo rozpustil sáček super sladkých rybízových Bomparů, tak se celkem reálně přiblížíte fialovému čemusi, co jsem ten večer ochutnal. Jediná pozitivní věc na tom "punči" byla cena. To byl pravděpodobně i jediný důvod proč to mělo ten večer takový úspěch, protože 250 ISK je zhruba 40% o proti ceně za obyčejné islandké pivo, o jehož kvalitách vzhledem k českým pivům by šlo s úspěchem vést dlouhou debatu..
Michal měl u sebe naštěstí lahvičku s českou slivovicí, tak jsme si ten punč trošku okořenili. Abych se dostal přes vrstvu máty na hladině "punče", vzal jsem si brčko a pak se to už jakž takž dalo. Celkem se s Michalovo 50 - 55% slivkou slavil úspěch, protože alkohol nad 38% se na Islandu prý snad ani neprodává, takže zvědavci, kteří chtěli ochutnat se našli :)
Během večera se zpívalo, protože karaoke je tu celkem populární zábava. Nějak jsem se tomu nechtěl a priori bránit, ale nikdo nás ke zpěvu nevyzval, tak jsem se nikam necpal ;) I bez mé účasti bylo před mikrofonem stále plno, tak si myslím, že nebylo potřeba pokazit tak příjemný večer mým zpěvem :))
V jednu hodinu nás začali pomalu vyhazovat, že zavírají.. Celkem brzo na můj vkus a příchod, ale co se dalo dělat. Když nás slečna v půl druhé začala opět, tentokrát už více rázně, vytlačovat od baru, tak jsem zaslechl, že prodej alkoholu po jedné v noci je nelegální. Připadá mi to jako blbost, zvlášť po zkušenostech z Reykjavíku, ale což, třeba to platí jen pro kavárny a restaurace a barů ve městech se to netýká.

Afterparty

Ve dvě hodiny jsme byli snad už všichni venku :) Než jsem se stačil rozkoukat, tak mi můj nový kamarád z města Akureyri Sigurjón, zvaný Sisi, začal vysvětlovat, že jdeme k někomu na afterparty. Ani jsem se nestačil zeptat kam a přiběhla slečna a prapodivnou češtinou povídá "Dobrýten, já jmenujíté Árný nanna", potřásla mi rukou a opile se usmála, ještě asi třikrát to celé zopakovala, chvilku poskakovala kolem Sisiho a pak s pokřikem "Nasechladou" zmizela kdesi v davu, uff.
Sisi mě dovedl do apartmentu, kde duněla hudba a v místnosti, kde obvykle bydlí dva lidi tančilo půl tuctu nadšenců. Další postávali všude kolem a akčně si pořád něco vykládali. Na posteli tam ležela slečna, kterou jsem zaregistroval už v kaffihúsu, když se při zavíračce snažila elegantně seskočit ze stolu na kterém se předtím opíjela. Bohužel byla už tak nametená, že ji nějak sklouzla noha a lodička z nožky, že sebou naprosto neelegantně řízla o podlahu. Jak tam tak seděla na zemi, ladnou a botku měla obtočenou kolem palce u nohy, čekala, že ji někdo zvedne. Po chvilce ji opravdu začali chlapci zvedat a pravděpodobně ji donesli na afterparty, protože si neumím přestavit, že by to došla sama. Obzvlášť, když afterparty byla v prvním patře. Pro slečnu byl evidentně problém vlastní podpatek, natož schodiště..
Slečna ležela na posteli a naprosto tupým pohledem bloudila po místnosti (možná bych měl říct "tupým a opilým pohledem", protože slečna nevypadala moc jako studijní typ ;)). Já jsem se mezitím dal do řeči se Sandrou, které před pár dny sebrali řidičák, po té co ji chytli policajti nacucanou jak houbu, a s Bjarney, která mě sama oslovila už v kaffihúsu a když pak odcházela z afterparty, tak mě pozvala na kafe. Abych předešel faux pas, stočil jsem promptně hovor na její dvě děti, na svou rodinu a Kubu :) Pochopila rychle, nicméně na kafi trvala..
Během večera jsem se po vzoru minulého víkendu v Reykjavíku seznamoval jak o zlatý vidle :) Nicméně žádný z mých nových kamarádů (jo a dvou slečen, které mi nabídli výuku islandštiny), kteří si mě přidali i na MSN, se ještě neozval :) Oni si zkrátka (radši) vůbec nic nepamatují..

přidejte svůj komentář (13)

Trable v ráji?

|22:00| Erupce na Slunci nebo snad ještě něco horšího zapřičinilo, že místo slíbených dvou aut, která nám měla být k dispozici, má Univerzita Bifröst pouze jedno. To by nebyl takový problém, kdyby s ním na dva týdny neodjeli exchange studenti, kteří jsou tu na jarní term do konce dubna. Z výletu po Islandu se vrací někdy 16. nebo 18. dubna a do té doby zřejmě budeme odkázáni na Islanďany, zda náhodou nepojedou nakupovat do Borgarnesu a zda nás náhodou nechtějí sebou. O plánovaných výletech do Reykjavíku, Modré laguny, za Geysirem a podobně si pravděpodobně můžeme nechat jen zdát, protože dát 500 CZK za jednosměrnou jízdenku busem do Reykjavíku se mi opravdu nechce, zvlášť, když za tuhle částku se autem s přehledem dostanu tam i zpět a nejsem vázaný na žádný čas odjezdu atp.
Bohužel ostatní skiptinemi (exchange student) měli naplánovaný výlet daleko předtím, než jsme my přijeli a navíc podle místního přístupu nemám obavu, že se někdo přetrhne, aby zajistil druhé slíbené auto. Je prostě jedno a to je pryč.
Zítra se pokusíme tuhle situaci nějak vyřešit, snad bude Kristín vstřícná a pochopí, že být dva týdny zavřený na zadku v Bifröst kde je v okolí jeden vulkán, jedno zamrzlé jezero a vodopád není moc přijatelné. TO ČLOVĚKA NA DVA TÝDNY NEZABAVÍ! Ani při nejlepší vůli to nejde :)

Skiptinemi jsou v pohodě a těšim se až přijedou a to ne kvůli autu. Je s nima sranda :) Oblíbil jsem si hlavně Hektora už možná proto, že je to Španěl, resp. Bask (je z Pamplony). Jako důkaz jaký jsou to paka bych se tady rád podělil o video, které natočili tuším někdy v lednu, během nějaké své "partý". Na videu je Hektor, který předvádí jakýsi sexy tanec ;) :)))

Zítra má být tady v kampusu opět jakás partý a když jsem mluvil s vice prezidentem místního studentského spolku (jméno nevim, přestože jsme se seznamovali už v sobotu v Reykjavíku), tak říkal, že bude i karaoke.. což mě jímá trošku hrůza, ale jak víme i karaoke v Jitrocelové zvládnu. Navíc spoléhám na to, že veškerá ostuda zůstane zde na ostrově ;)

přidejte svůj komentář (3)

Jezero Tjörnin, Reykjavík

|00:13|
V sobotu večer jsme byli na "partý" v Reykjavíku, která se protáhla až do krásných čtyř ráno. Než vůbec samotná partý začala, tak jsem na sebe byl po dlouhé době opravdu "pyšný", když jsem si v restauranto-bufetu Sægreifinn (The Sea Baron) vybral a sám si z islandských názvů objednal porci hvalur, čili velrybu :)
Poprvé v životě jsem si islandsky pořádal o papání aj poděkoval :) Ač jsem se tomu ještě v ČR nejen já sám smál, tak se mi slovíčko hvalur hodilo. Má slovní zásoba ovšem ještě není vyčerpána již jsem se naučil "ano" = "já" a "ne" = "nei", čte se "jaú" resp. "neí" :) Velryba vypadala a chutnala hodně jako hověží, jen s jakousi dobrou rybí příchutí :) Přestože to bylo celkem dobré, myslím, že bez velryby se obejdu. Mno, mám aspoň splněno, protože odjet z Islandu bez ochutnání velryby mi by mi připadalo krajně nevhodné :) Teď je na řadě papuchalek, kterého prý sami Islanďané jedí častěji než velryby :) Ptáček je to krásný, tak snad bude i dobrý. Pro ty z vás, kteří by také někdy v jídelních lístcích chtěli tuhle pochoutku hledat, takže i pro vás nové islandské slovíčko: "lundi".
Během večera jsme stihli Glaumbar (mezi studenty vyhlášený, přesto stále nevíme jak se to správně čtě), obě patra Celtic Cross, byli jsme "na kukánek" v indicko/turecko/hispánském Café Cultura, a také jsme poseděli v baru, kde v jedné místnosti byla namísto stolu rakev a vedle ní piano (ne vážně jsme nikomu nevtrhli na pohřeb)..
Asi v půl čtvrté na některé přišel hlad a tak se šlo papkat do Pronto Pizza, kde byla neskutečná fronta.. Vzhledem k tomu, že už jsem opravdu padal únavou, tak jsem to pak zabalil a šel spát. Byla to celkem užitečná noc, člověk se aspoň ubezpečí, že se v Reykjavíku asi opravdu nejde ztratit :)
Přespali jsme v celkem příjemném hostelu v centru (mno, co v Reykjavíku není v centru..) za přijatelných 2 500 ISK a v neděli jsem si po výborném obídku ve Vegamót Bar udělal zastávku v knihkupectví Mál og menning (z isl. Jazyk a kultura). Kdomě nejrůznějších knížek nejen v islandštině tu prodávají i plyšáky (papuchalky, tuleně, koníky) a v patře to mají říznuté posezením s kavárnou. Vůně knížek a kávy je opravdu velmi příjemná :) Když jsem se v přízemí dosytosti vynadíval na poličky s CD a DVD Björk a Sigur Rós, tak jsem se vydal na takovou malou vycházku Reykjavíkem.

Chtěl jsem se porozhlédnout, kde by se dalo něco nafotit, až pojedu do Reykjavíku i s foťákem (na partý jsem si ho záměrně nebral a nechal ho radši v Bifröstu). Měl jsem sebou jen telefon a tak jsem se pokusil alespoň pořídit záběry užvaněných labutí a kachen z jezera Tjörnin v centru města. Takže už teď trefím asi k těm nejznámějším místům, tak se těště, na další fotky :)

Po procházce Reykjavíkem nás Ísak odvezl zpátky do Bifröstu, kde se během mé nepřítomnosti nic zvláštního nestalo ;)

přidejte svůj komentář (1)